Důchodová reforma

Proč Strana svobodných občanů kritizuje důchodovou reformu vlády Petra Nečase, jak se ji chystá změnit a jaký je cílový stav důchodového systému dle Svobodných.

Svobodní nesouhlasí s reformou, kterou prosadila vláda Petra Nečase. Svobodní jsou připraveni schválená opatření zrušit a umožnit lidem skutečnou svobodu volby. Reforma Nečasovy vlády je špatná z těchto základních důvodů:

Svobodní naopak chtějí snižovat míru státního přerozdělování, odstraňovat regulace a zvyšovat míru osobní svobody lidí nakládat se svými penězi. Reforma Nečasovy vlády je v příkrém rozporu s těmito principy, které Svobodní vyznávají.

Až se Svobodní dostanou do vlády, jsou proto připraveni:

Ve výsledku tak reforma Svobodných bude spočívat na těchto základech:

Financování výpadků v průběžném systému

Financování výpadků ve státním průběžném systému novou daní je nesmyslné. Neznamená žádnou úsporu pro poplatníky, jde jen o přejmenování daní. Ospravedlnitelným financováním výpadku v průběžném systému je využití státních aktiv, resp. jejich výnosů. Politické ospravedlnění tohoto způsobu financování je následující:

Výnosy státních finančních aktiv

V roce 2007 stát změnil Zákon 218/200 Sb. o rozpočtových pravidlech tak, že zřídil „zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu“. Jak vyplývá ze sdělení tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (mms://video.mpsv.cz/archive/2007_10_12_Tiskovka/320_180.wmv, tisková zpráva MPSV), záměrem vlády bylo plnit tento zvláštní účet výnosy ze státních finančních aktiv.

Skutečností ale je, že účet je prázdný. Vláda výnosy ze státních finančních aktiv používá i na běžné výdaje (např. k dotaci na Státní fond dopravní infrastruktury nebo na zakázky k likvidaci ekologických škod).

Na důchodovou reformu by měl být využíván tento „zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu“. Měl by být průběžně naplňován výnosy ze státních finančních aktiv, které by už neměly být zneužívány k jiným účelům.

Jak vyplývá ze Státního závěrečného účtu, výnosy z dividend ze státních podílů (zejména ČEZ) dosahují 16 miliard ročně. Svobodní navrhují tyto dividendy využívat na důchodovou reformu, nikoliv na ad hoc výdaje. Svobodní navrhují využívat výnosy dalších státních aktiv, které nejsou v současnosti hospodárně využívány:

Stát je vlastníkem společnosti Lesy ČR, jejíž zisk nevyužívá, zisk zůstává kdesi na fondech státního podniku. Zisk Lesů by měl být rovněž směřován na účet důchodové reformy (cca 3 mld. ročně). Stát je dále vlastníkem obligací cizích států v podobě devizových rezerv, které spravuje centrální banka. Ta nechává tento výnos v podstatě ležet ladem. I tento výnos navrhují Svobodní směrovat na účet důchodové reformy (cca 18 miliard korun ročně). To celkově představuje roční tok 37 miliard korun (cca 1% HDP), který by měl pokrýt výpadek příjmů v průběžném penzijním systému.

Když to shrneme, Svobodní navrhují snížit platby lidí do průběžného systému a výpadek nahradit těmito ročními výnosy státních aktiv:

Model důchodové reformy Svobodných

Důchody se platí z pojistného do průběžného systému, které činí 28 % hrubé mzdy. Z této sazby se ovšem hradí jak důchody starobní, tak důchody vdovské, sirotčí a invalidní. Předmětem reformy je část ve výši 22 % hrubé mzdy, která financuje důchody starobní.

Svobodní chtějí, aby stát zajišťoval průběžným systémem jen základní příjem bez ohledu na předchozí příjem poplatníka. Lidem s nízkými příjmy by stát zajistil přiměřený standard, lidem se středními a vyššími příjmy by zajistil jen stejný základní důchod, jaký bude zajišťovat chudým. Na druhou stranu by stát těmto poplatníkům také bral jen tolik, aby s tím základní důchod uhradil. Vše nad tento příjem by si mohl poplatník investovat podle svého svobodného rozhodnutí.

Model Svobodných tedy zaručuje základní standard (nenechává lidi bez prostředků na ulici), zároveň zvyšuje svobodu volby každého, kdo si chce sám odpovědně zajistit standard vyšší. Svobodní navrhují, aby stát bral lidem nikoliv 22 % z hrubé mzdy, ale jen 22 % z hrubé mzdy do stropu, který by byl na úrovni 2/3 průměrné mzdy. Tedy při dnešních relacích jen 22 % ze mzdy do 16 000 Kč, tedy částku maximálně 3520 Kč. Získal by tak nárok na státní důchod na úrovni 29,33 % průměrné mzdy. To by bylo v roce 2035 v dnešních cenách 11 550 Kč.

Model reformy dle Svobodných. Ceny roku 2010. Očekávaný růst produktivity práce 2 %. Nový důchod garantován na úrovni 29,33 % průměrné mzdy. Starý důchod valorizován dle stávajících pravidel.
201020152020202520303035204020452050
mzda24 00026 49829 25632 30135 66339 37543 47347 99752 993
důchod10 00010 56211 15611 78312 44613 14613 88514 66515 490
poměr průměrný důchod/mzda41,7 %39,9 %38,1 %36,5 %34,9 %33,4 %31,9 %30,6 %29,2 %
důchod nový7 0407 7738 5829 47510 46111 55012 75214 07915 545
poměr nový důchod/mzda29,3 %29,3 %29,3 %29,3 %29,3 %29,3 %29,3 %29,3 %29,3 %

Kdo má dnes průměrnou mzdu 24 000 Kč, odvádí státu na starobní důchody 22 %, tedy 5280 Kč měsíčně. Získal by tak měsíční úsporu 1760 korun, kterou by mohl použít na penzijní připojištění, na splátky nemovitosti a na jiné libovolné formy zajištění na stáří.

Výchozí situace

Za uplynulých 20 došlo k výrazné evoluci důchodového systému, která reagovala na demografický vývoj. Během uplynulých 20 let stát reagoval na dva demografické vlivy:

Změny obou těchto parametrů udržovaly průběžný systém v rovnováze.

Ačkoliv nešlo o nijak „vyhlášenou“ důchodovou Reformu, změna byla obrovská. Důchodový věk byl do roku 1995 stanoven na 60 let u mužů a na 53–57 let u žen dle počtu vychovaných dětí. V roce 2011 činí 62,66 roku u mužů a 58,33–62,33 u žen (zvyšuje se o dva měsíce ročně u mužů a o 4 měsíce ročně u žen).

K podobně radikální změně dochází i u poměru důchodů a průměrných mezd. V roce 1995 činil poměr průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě 43,8 %, v roce 2011 činí 41 %.

Důchodový systém může být takto přizpůsobován i nadále. Systém zůstane v rovnováze, pokud se bude dále zvyšovat věk odchodu do důchodu. Pokud bude do roku 2050 růst věk odchodu do důchodu na 66,5 roku a pokud se bude snižovat poměr starobního důchodu k průměrné mzdě na 30 %, zůstane průběžný systém v rovnováze. Nedělat nic – jen pokračovat v parametrických změnách je jednou možností, jak se vypořádat s průběžným systémem. Při neměnné sazbě 22% hrubých mezd na starobní důchody by se udržoval objem příjmů systému na úrovni 6,8 % HDP a tomu by se pomocí parametrických změn přizpůsobovaly i výdaje, jak ukazuje graf č. 1.

Model průběžného systému laděného parametrickými změnami
Graf č. 1: Model průběžného systému laděného parametrickými změnami

Reforma podle návrhu Svobodných

Kdyby došlo k reformě dle návrhu Svobodných, část poplatníků by nově platila snížené odvody do průběžného systému s očekáváním nároku na nižší státní důchod. Během 35 let by už nikdo neplatil do systému podle staré sazby.

Příjmy průběžného systému v reformě Svobodných (mld. Kč v cenách roku 2010)
Graf č. 2: Příjmy průběžného systému v reformě Svobodných (mld. Kč v cenách roku 2010)

Pokud by byl rozhodný věk 35 let, pak by existovali dobrovolníci, kteří by přešli na nový systém, ač starší 35 let. Poprvé by začal celý jeden ročník (35 letí roku 2010) pobírat důchod podle nových pravidel za 30 let. Trvalo by až 65 let (do roku 2075) než zemře valná většina těch, kteří by ještě naposledy pobírali důchod podle starého systému.

Výdaje průběžného systému v reformě Svobodných (mld. Kč v cenách roku 2010)
Graf č. 3: Výdaje průběžného systému v reformě Svobodných (mld. Kč v cenách roku 2010)

Průběžný systém by měl na začátku úbytek příjmů kvůli slevě na pojistném pro lidi v novém systému. Dlouhodobě by ale došlo k vyrovnání příjmů a výdajů při nižší míře přerozdělování. Na počátku by vzniklo saldo v objemu cca 1 % HDP, které by kulminovalo kolem roku 2035 na úrovni 1,6 % HDP.

Příjmy systému by se ustálily na úrovni 4,6 % HDP v roce 2050, kdy by už všichni platili dle nového systému. Tomu by se od tohoto roku postupně přibližovaly i výdaje.

Příjmy průběžného systému v reformě Svobodných (% HDP)
Graf č. 4: Příjmy průběžného systému v reformě Svobodných (% HDP)

Výsledkem reformy dle Svobodných by byla větší svoboda volby, menší míra státního přerozdělování a jistota státní garance důchodu na úrovni 29,33 % průměrné mzdy.

[Původní zdroj]